Pro získání kvalitního zaměstnání je znalost cizího jazyka nutná. Angličtina se bere jako samo sebou, další jazyk je výhodou. Ale ono je angličtina – a angličtina. Já si naštěstí již ve třetím ročníku na střední škole uvědomil, že pouze ovládat gramatická pravidla a bezchybně zaškrtat „ano“ a „ne“ v testu pro běžný praktický život nestačí. Z angličtiny jsem měl ve škole vždycky maximálně dvojku, ale když jsem měl anglicky popsat cestu do centra, jen jsem dokola opakoval dvě slovíčka. Víc mě prostě v tu chvíli nenapadlo. Tehdy jsem se rozhodl. Přihlásil jsem se do jazykové školy. Nejlepší volbou se mi jevila Jazyková škola Plzeň.
Skupinová výuka
Nerad se učím sám, proto jsem si vybral skupinovou výuku. Byl jsem upozorněn na to, abych si vypracoval on-line jazykový test kvůli správnému roztřídění studentů. Já měl úroveň B1 – mírně pokročilý. Chtěl jsem ale hlavně mluvit, proto jsem si zvolil konverzaci. Jazyk je přece o mluvení, ne o vyplňování testů. Ve skupině nás bylo šest. To je úplně něco jiného, než když máte konverzovat ve třídě dvaceti žáků. Lektor nás po celou dobu nutil mluvit. Vždy měl pro nás připraveny nějaké hry. Vymýšleli jsme společně příběhy, doplňovali jeden druhého nebo hledali ve skupině „vraha“. Důležité bylo nezavřít pusu – komunikovat, ptát se a odpovídat. Jsem vcelku mlčenlivý typ, ale tady to jinak nešlo. A jsem za to rád. Obrovsky jsem si rozšířil slovní zásobu a nyní bez problémů rozumím i anglickým filmům v originále.
