Šikovná a praktická dřezová baterie patří ke kuchyni takřka neoddělitelně. Co musí bezpodmínečně splňovat? Především by se měla snadno ovládat, aby manipulace s ní byla pohodlná, měla by pěkně vypadat a pokud možno vynikat co nejvyšší životností. Právě na poslední zmíněný faktor se zaměříme. Baterie jako taková totiž není záležitostí několika korun – pokud si koupíte skutečně kvalitní model, dáte za něj i několik tisíc. Proto byste se měli dobře dívat, co si vlastně domů pořizujete. Ne vždy totiž nejdražší znamená nejkvalitnější…
Dřezová baterie s chromovou úpravou dobře vypadá, ale srdce leží uvnitř
Samozřejmě, že je velkou výhodou, když vaše baterie dobře vypadá. Vyladěný mosazný nebo pochromovaný typ, pokud se pečlivě udržuje, je ozdobou kuchyně. Tyto materiály navíc neprojevují přílišnou tendenci korodovat a vodní kámen se na nich usazuje jen málo (na rozdíl třeba od nerezu). Popřípadě, pokud máte zájem koupit si něco netradičního, můžete zvolit dřezovou baterii, která je dozdobená granitem či keramikou. To dodá kuchyni na příjemné atmosféře a výrazně ji to ozvláštní. Z funkčního hlediska ale můžete na svrchní plášť zcela zapomenout – pro životnost baterie v podstatě nic neznamená (naopak, některé materiály, jako je třeba keramika, mohou být na škodu). To důležité se totiž nachází ukryté pod povrchem…
Jak by vypadala pitva kuchyňské baterie?
Povrch je pouze krytem, pod nímž se schovává tělo baterie. To by mělo být z odolnějšího materiálu, než je nerez nebo granit. Vezměte si, že musí odolávat veškeré korozi, ideálně i usazování vodního kamene (je to možná zvláštní, ale nerez toto stoprocentně nesplňuje). Proto bývá tělo z ušlechtilejších kovů, používá se třeba mosaz. Ideálně dostatečně masivní, aby odolala tlaku, který v trubkách při průtoku vzniká. Tenký plíšek by zde rozhodně neobstál. Tím spíše, že není výjimkou, že se do potrubí dostane úlomek vodního kamene nebo zrníčko písku. Při malé velikosti a velkém tlaku by takový odštěpek mohl způsobit měkkému materiálu velká poškození. Teprve v tomto těle najdete soustavu těsnění, šroubů, disků, a nakonec i kartuš. To je klíč ke všem vlastnostem a fungování baterie. Veškerá regulace teploty a průtoku totiž spočívá právě v kartuši.
Kartuš je u baterie klíčem k dlouhé životnosti!
Kartuše jsou asi nejrizikovějším místem baterií. V zásadě jde, až na výjimky (kterými jsou třeba kulovité kartuše) o soustavu dvou destiček, které k sobě těsně přiléhají. Jejich vzájemným posouváním (což zajišťuje převodní mechanismus pod pákou) se mění velikost průtoku i výsledná teplota vody. Na druhou stranu, musí vám být jasné, že tím pádem jde o nejvíce namáhanou část baterie. Působí zde tlak vody, vodní kámen a často se zde zachytávají nečistoty (není-li již před kartuší zabudován filtr). Jakmile se naruší povrch kartušových destiček, je jen otázkou času, než prasknou nebo se úplně vylomí. Pak baterie ztrácí funkčnost. V lepším případě se to projeví pouze ztíženým ovládáním, v tom horším vám začne z baterie protékat voda ven. Vyhnout se tomu v podstatě nelze, ale vhodným výběrem můžete zajistit, aby k takovým poškozením docházelo co nejméně.
O životnosti kartuše rozhoduje její materiál
Na trhu se běžně setkáváme s několika typy kartuší. Můžeme vás dopředu ubezpečit, že pokud se vám ta vaše rozbila, není problém pořídit si do baterie novou. Prodávají se i samostatně a vyměnit ji není těžké ani pro neškoleného jedince. Ale jednodušší, než věnovat čas montáži, je rovnou si koupit baterii se skutečně kvalitní kartuší, která něco vydrží. Jak to myslíme? Celá řada výrobců postupně snižuje výrobní náklady, a jelikož kartuš je schovaná uvnitř, nikdo si při nákupu nevšimne toho, že je třeba plastová. Jenže takový materiál zkrátka nevydrží dlouhodobě tlak vody a vodní kámen. Mnohem lepší jsou v tomto ohledu kartuše keramické, které po sobě snáze kloužou a na které tlak nemá takový vliv. Vydrží vám rozhodně déle. Jsou sice dražší, ale spočítejte si to – kupovat každý rok levnou plastovou kartuš, nebo jednou za tři roky za více peněz keramickou?
