Plánujete důležité slavnostní setkání nebo snad před vámi stojí významné jubileum a chcete, aby jeho průběh byl vskutku nezapomenutelný? Nespokojte se s obyčejným sektem a pořiďte si kvalitní francouzské šampaňské. Jeho dokonale vyvážená chuť spolu s jemným šuměním bublinek učiní každou událost výjimečnou.

Francouzské šampaňské a trocha historie

Jak vlastně takhle šumivá dobrota vznikla? Samotný vznik šumivého vína je opředený mnoha mýty a bájemi; nejrozšířenější historka sahá až do 17. století k jistému benediktinskému mnichovi Domu Pérignonovi. Tento mnich během převozu vína do Anglie zjistil, že drahocenný náklad začíná během dlouhé cesty kvasit a v tekutině vznikají bublinky oxidu uhličitého. Zprvu nebyl tímto objevem nadšen, avšak po delším zkoumání odhalil nezvyklý chuťový potenciál nově vzniklého moku; láhve s tímto vínem opatřil korkovými zátkami a šumivé víno bylo na světě. Tento nový nápoj si zprvu oblíbili především Angličané, avšak velmi brzy si získal srdce celého světa.

Jaké je tajemství výroby pravého šampaňského?

Proces zrodu toho nejznámějšího šumivého vína, od jeho sklízení, lisování, přes první fermentaci a scelování, se dá přirovnat k alchymii. Už v dobách Doma Pérignona zjistili vinařští mistři, že vyšší kvality a vyváženosti chuti dosáhnou smícháním tří odrůd vína; Pinot Noir (Rulandského modrého), Pinot Meunier (Mlynářky) a Chardonnay. Postupem času došlo nejen na mísení různých odrůd a ročníků, ale též vín ze vzdálenějších vinic.

Po přidání kvasinek tato vína odpočívají a zrají v dlouhých křídových sklepeních, které tvoří ideální prostředí pro druhotné kvašení a vznik námi oblíbených jemných bublinek.

Šampaňské, sekt, perlivé víno – a hlavní rozdíl mezi nimi

Označení “šampaňské” jsme si zvykli používat pro jakýkoliv druh sektu či vína s bublinkami, ale není všechno šampaňské pokud to šumí. Jaký je hlavní rozdíl?

Zatímco u pravého šampaňského bublinky CO2 vznikají druhotným kvašením, v případě sektu a perlivého vína jsou “dodávány” dodatečně.

Originální šampaňské pochází z oblasti Champagne-Ardene v severovýchodní Francii a jako jediné se pyšní označením Champagne, podle kterého jej 100% poznáte. Nekorunovaným centrem této vinařské oblasti je město Remeš, v jehož okolí najdete několik tisíc pěstitelů vína.

Podle čeho francouzské šumivé víno vybírat?

Každá láhev je originální a jedinečná, své specifické vlastnosti získává na základě konkrétní kombinace použitých vín. Například láhev s převažujícím podílem Chardonnay je určena k dlouhému zrání, naopak vína s převažující Mlynářkou je vhodnější konzumovat jako mladá. Šampaňská vína mohou být ročníková a neročníková. Ta první vznikají smícháním vín, vždy ze stejného roku a jsou vhodná k archivaci, jsou vzácnější a jejich cena bývá vyšší. Oproti tomu vína neročníková, se vyrábějí z takzvaně rezervních vín, dochází tedy k mísení různých ročníků, odrůd a vinic. Mají se skladovat kratší dobu.

Další dělení je pak podle míry “sladkosti”

Podobně jako u klasických “tichých” vín rozeznáváme:

• Brut nature – víno přírodně tvrdé, obsahující méně než 3g cukru na litr

• Extra brut – obzvlášť tvrdé víno, 0-8g cukru

• Brut – klasické tvrdé víno, 15g a méně

• Extra dry – obzvlášť suché, obsahuje 12-20g cukru, někdy bývá značené jako extra sec

• Sec – such, 17-32g

• Demi sec – polosuché, má 33-50g na litr

• Doux – tedy sladké víno, obsahuje 50g cukru a více

Zvláštní kategorií je růžové šampaňské, jeho výroba je poněkud náročnější než u jeho “bílého” příbuzného, proto i cena bývá vyšší.

Servírujeme šampaňské

Francouzský sekt se podává ve vysokých úzkých sklenkách nazývaných flétna a nalévá se po skle, aby se předešlo ztrátě bublinek. Mladá, tedy neročníková vína se podávají při teplotě okolo 8 stupňů celsia, oproti tomu zrající ročníková vína snesou teplotu o 3-4 stupně vyšší.

Povídání o této francouzské lahůdce by bylo ještě na dlouho, přesto pokud si chcete pochutnat na pravém šampaňském a stále si nejste jisti jak jej poznat, podívejte se na cenovku; láhev kvalitnějšího moku začíná okolo 600 korun.

Vyzkoušeli jste již francouzské šampaňské? Dáváte přednost sladším nebo sušším druhům vína?