Jestliže lidé nejsou schopni splácet své dluhy, jedním ze způsobů, jak tuto situaci vyřešit, je osobní banktror – oddlužení. V České republice oddlužení upravuje Insolvenční zákon, který je platný od roku 2008. Oddlužení se týká pouze fyzických osob. Insolvenční zákon tak umožňuje fyzickým osobám postupně splácet své závazky, dluhy je možné vyrovnávat ve formě šedesáti měsíčních splátek. Fyzická osoba však musí doplatit minimálně třicet procent z celkové sumy dlužné částky.
Aby mohla fyzická osoba zažádat o osobní banktror, musí splňovat určité podmínky. Je třeba, aby tato osoba měla české občanství, aby byla starší osmnácti let, musí to být člověk, který potřebuje vyrovnat minimálně dva závazky, musí mít čistý trestní rejstřík a musí mít pravidelný měsíční příjem. Pokud však dluhy vznikly v rámci podnikatelské činnosti, nebo jestliže se jedná o dluhy ke státu, či fyzická osoba nemá doložitelný a pravidelný příjem, není možné, aby byl vyhlášen osobní bankrot.
Dlužník, nebo jeho zplnomocněný zástupce, který jedná jménem dlužníka, podávají návrh na povolení osobního bankrotu, a to k insolvenčnímu soudu. Osobní banktror zachrání dlužníka před exekucí. Oddlužení má dvě formy, jedná se buď o rozprodání majetku dlužníka, který pokryje jeho závazek, nebo o zmiňované postupné vyrovnávání dluhů. Pokud si dlužník zvolí druhou možnost, určuje soud výši měsíční splátky, a to tak, že po uhrazení měsíční splátky musí dlužníkovi zůstat životní minimum. K vyrovnání dluhů v rámci oddlužení je možné využít dary nebo dědictví.