Čím chceš být? Na tuto otázku odpovídá dítě od nejútlejšího věku. Začíná to popelářem, lékařkou či herečkou. Když však přijde čas a žák se musí definitivně rozhodnout, kam půjde, bývá volba povolání často složitý problém. A s výběrem si v mnoha případech nevědí rady ani rodiče. Mnohdy to dopadá tak, že se dítko sice něčím vyučí, nebo vystuduje, ale ani tehdy stále netuší, jaké povolání by se k němu nejlépe hodilo. Nejhorší situace nastává u těch, kteří marně po mnoho let hledají povolání, které by jim vyhovovalo.
Nejdůležitější rozhodnutí tedy čeká mladého člověka v patnácti letech. Přitom si to v zajetí puberty jen málokdy uvědomí. Přemýšlet za něho většinou musí rodiče. Při volbě budoucího povolání pro svoje dítko mohou dnes přitom využít celou řadu pomůcek. Velmi dobrým rádcem může být například psychotest. Pomocí přesně postavených otázek lze získat výsledek, který je sice orientační, nicméně mnohé nám může napovědět. Například to, jaké se k mladé osobnosti hodí to které zaměstnání. Mnohé o zkoumané osobě také může napovědět test osobnosti.
Jednou z metod jak pomoci těm, co se chtějí dozvědět, jaké povolání by se k nim hodilo, je RIASEC. Je to test, který je často využíván v psychologii osobnosti. Každý člověk je jedinečný, jeden se hodí na matematiku, druhý rozumí praktickým věcem a třetí má dobrou schopnost přesvědčovat. Všechny tyto vlastnosti lze použít pro popis osobnosti a vybrání vhodného pracovního prostředí do budoucnosti. Povolání by totiž člověka mělo bavit a měl by mu rozumět. Pak je spokojenější i ve svém rodinném životě. Práce by měla být pro lidi hlavně zábava. Přitom ještě naši rodiče často považovali práci za něco, co se prostě musí vydržet. Dnes je situace jiná. Můžeme na pracovním trhu uplatňovat svoji osobnost, to jací jsme, jaké jsou naše dovednosti, jaké jsou naše zájmy.
Volba školy, či učiliště, je tedy pro mladé lidi velmi důležitá. A to i z toho hlediska, z
da z této střední školy mohou pokračovat dál. Čím vyšší vzdělání, tím vyšší bývá plat. Zaměstnavatel se při výběru z uchazečů rozhodne většinou právě pro ty s vysokoškolským titulem, jelikož úspěšné dokončení vysoké školy svědčí o zájmu uchazeče o práci, o vzdělávání a zdokonalování se. Firmy k vysokoškolskému titulu přistupují jako k dokladu, který dokazuje nikoliv to, že člověk něco umí, ale skutečnost, že se člověk je schopný naučit nové věci. Výdělek vysokoškoláků je o 68 % vyšší než středoškoláků s maturitou. Plat středoškoláků je pak o 31 % vyšší než plat pracovníků s výučním listem nebo jen se základní školou.
da z této střední školy mohou pokračovat dál. Čím vyšší vzdělání, tím vyšší bývá plat. Zaměstnavatel se při výběru z uchazečů rozhodne většinou právě pro ty s vysokoškolským titulem, jelikož úspěšné dokončení vysoké školy svědčí o zájmu uchazeče o práci, o vzdělávání a zdokonalování se. Firmy k vysokoškolskému titulu přistupují jako k dokladu, který dokazuje nikoliv to, že člověk něco umí, ale skutečnost, že se člověk je schopný naučit nové věci. Výdělek vysokoškoláků je o 68 % vyšší než středoškoláků s maturitou. Plat středoškoláků je pak o 31 % vyšší než plat pracovníků s výučním listem nebo jen se základní školou.Na zjištění, jaká práce by se k vám hodila, není přitom nikdy pozdě. I když máte školu dávno za sebou, můžete si sami udělat psychotest a popřemýšlet nad tím jaké zaměstnání vám vyjde jako nejvhodnější. Pokud zjistíte, že se to shoduje s vašimi sny, měli byste si je co nejdříve začít plnit. Nikdy není pozdě na změnu, i když dnes si lidé spíše místa drží z obavy z finanční krize. Mnohdy vám však psychotest může odhalit i povolání, které vám bude schopno přinést nejen vnitřní uspokojení, ale i více peněz. Na nejvyšší platovou úroveň se hned po nástupu do pracovního života dostanou především specializovaní pracovníci, například počítačoví odborníci, právníci a zaměstnanci bank. Vysoké platy mají kromě pracovníků vrcholného managementu i architekti a finanční poradci. Stejně tak jsou vysoce ohodnoceni i lékaři, přesto, že dnes chtějí kvůli penězům opouštět nemocnice. Jejich platy však již v současné době vysoce převyšují celostátní průměr.
